Na Vln Podnikání

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.A co se ještě dozvíte?Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysuO jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímáV jakých zemích chce nemovitosti kupovatJak funguje byznys model InvestBay

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky. A co se ještě dozvíte?- jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším- jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí- co všechno se při vývoji nové hry testuje- které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější- jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, k

Ve španělské Marbelle v přímořském regionu Costa del Sol žije Radmila Posadová bezmála třicet let. Slunce, které tu svítí i více než tři sta dní v roce, přilákalo nejen ji, ale také ohromné množství turistů, z nichž mnozí si Slunečné pobřeží zamilovali natolik, že si na něm kupují nemovitosti. Včetně mnoha Čechů a Slováků. Právě stovkám z nich už realitní kancelář Radmily Posadové pomohla najít v téhle lokalitě bydlení. Proč si koupit nemovitost právě na Costa del Sol, jak obtížný a drahý je to nákup a na co si dát pozor? O tom a mnohém dalším jsme si povídali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jaký je zájem Čechů o nemovitosti na Costa de Sol.Jaký dopad na španělský realitní trh měla pandemie a válka na Ukrajině.Jak probíhá proces nákupu nemovitosti ve Španělsku.Jak náročné je pro lidi z Česka získat hypotéku na nákup nemovitosti ve Španělsku.O kolik vzrostly ceny nemovitostí za poslední roky.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.A co se ještě dozvíte?- jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit- kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy- proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít- co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají- jestli má na stav vozovek vliv

var Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.A co se ještě dozvíte?Jak probíhá headhunterský procesJakou roli hrají u top manažerů při změně práce penízeO jaké pozice je největší zájemProč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu"Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. "Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké," říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny.A co se ještě dozvíte?- jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy- zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil- jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje- čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz- kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do bu

Oba dva jsou vystudovaní lékaři. Prestižní kariéry ve zdravotnictví se ale manželé Ciprovi vzdali. Veškerou energii se rozhodli věnovat budování byznysu souvisejícímu s jejich hlavním koníčkem - běhání se psy. V Jizerských horách koupili rozpadlou sklárnu a začali tam jednak učit lidi, jak se psy správně běhat, a vyvíjejí a vyrábějí k tomu potřebné vybavení. Zároveň tam vybudovali tréninkové místo pro záchranářské psy. Jak říkají, na začátku podnikání by se jim zřejmě finančně dařilo lépe jako lékařům, postupem doby ale jejich byznys roste - každoročně o desítky procent. Jen loni utržili 50 milionů korun. A především - dělají to, co je baví.A co se ještě dozvíte?Jak “pejskařský” byznys ovlivnila covidová pandemie?Proč z Prahy odešli budovat byznys do Jizerských hor?Co to vlastně znamená Loype?Jak jejich rodiny přijaly, že opustili prestižní povolání lékaře a vrhli se do výroby a prodeje vybavení pro psy?Jaké mají plány se svou společností?Chtěli by se někdy vrátit k medicíně?Jak funguje podnikání v manželské

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst. A co se ještě dozvíte?- jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo- zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží- zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají- proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína- jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky- jak se Lu

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů.A co se ještě dozvíte?Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží?Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence?Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíj

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.A co se ještě dozvíte?- jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru- které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají- v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského- zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání- jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili- v čem dnes můž

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu. A co se ještě dozvíte?Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí?Jak postupuje při analýze problémů společností?Jaké má se svou firmou plány a vize?Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner?Kde on sám bere inspiraci?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Výrobce dveří Solodoor ze Sušice dříve sázel především na prodej skrze řetězce, hobbymarkety. Prostor pro expanzi v tomto sektoru ale už není tak velký, a tak šéf a spolumajitel firmy Martin Dozrál hledá i jiné cesty, jak dostat vyrobené dveře a zárubně k zákazníkům. A stále více sází na franšízy. "Máme už zhruba dvě desítky takových prodejen a chceme otevřít každý rok zhruba tři nové franšízy," říká Dozrál. Se zájmem o spolupráci se prý často hlásí lidé, kteří nemají s prodejem dveří žádné zkušenosti. Provozovali ale třeba dříve nějakou jinou franšízovou prodejnu. Podle Dozrála se na zájmu o franšízy ukazuje, že dveře jsou dlouhodobě udržitelný byznys. A co se ještě dozvíte?- co mají dveře Solodoor společného se sirkami a proč v Sušici začali v 90. letech zrovna s výrobou dveří- jak se firma změnil dodavatele zaměřeného hlavně na řetězce a hobbymarkety na multikanálového dodavatele- proč dávají v Solodooru přednost franšízám před podnikovými prodejnami a jak si franšízanty prověřují- s jakými propady objedná

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.A co se ještě dozvíte?Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemíchJaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnostiJak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantůmJak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadlenyJak se na jejich podnikání

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data. A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede za

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského krajeJaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red DotJak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krizeKdo je hlavním klientem TomtonuJak náročné je fotokatalytické čističky vyrobitJaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnost

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.Co se ještě dozvíte?Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krizeJací zákazníci u nich vlastně nakupujíJak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem TescaJak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtváJakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnostPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Petr Fiala vystudoval datovou analýzu a zabýval se strojovým učením. Před pár lety začal stavět prediktivní model a systém pro algoritmické obchodování s kryptoměnami. Později založil start-up SoftVision AI a s pomocí svého modelu začal obchodovat. Nejprve s vlastním kapitálem a následně i s penězi externích investorů. Model využívá skutečnosti, že trhy nikdy nejsou zcela efektivní. Pokud by byly, nemohla by historie predikovat budoucnost. "Model trénujeme, učíme na dlouhých historických datech. Historie musí obsahovat co největší rozmanitost chování trhu. Díky tomu neučíme model jen na chování trhu v konkrétním období, ale pokryjeme i vysokou variabilitu," říká Fiala.A co se ještě dozvíte?- jak prediktivní model pro automatizované obchodování s kryptoměnami přesně funguje a co do něj vstupuje- které rysy a vzorce chování model sleduje a co z nich dokáže vyvozovat- jak je model při předpovědích úspěšný a proč se SoftVision AI zaměřuje na kryptoměny- kolik obchodů v průběhu dne proběhne a jakou částku mají v S

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka.A co se ještě dozvíte?v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusyjak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americekdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přiměloproč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovitjak liší práce pro velkou korporaci od práce ve

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány?A co se ještě dozvíte?- Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu?- Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit? - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence?- Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá?- Na co by se majitelé e-shopů měli podle