Na Ceste Brno

Je normální, že se nám někdy nedaří a nemáme se dobře. Je normální, že s námi někdy lidé kolem nás nesouhlasí a štve nás to. I Ježíšův bratr Jakub to znal. Jak reagoval on? Co o tom napsal? Jakub 1, 19 - 21 Víte to, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. 20 Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí. 21 Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše. Jakub 1, 22 - 24 22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe. 23 Neboť jeli někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář; 24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl. Jakub 1, 25 25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.

Asi každý by dokázal říct alespoň větu, kdo je Ježíš. Nebyla by to asi jen jedna jeho vlastnost, kterou bychom zaslechli. Dnes se David v kázání zaměřuje na jeden Ježíšův výrok, kde vysvětluje kým vlastně je. Ježíš o sobě mluví jako o světle. Co to ale prakticky znamená? Proč se tak nazval? Jak to chápali v té době jeho posluchači a jak to můžeme pochopit my? Jan 8, 12 - 14 (B21) Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“ Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. Jan 9, 1 - 4 (B21) Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození. Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky. Já musím

Poslední díl výkladu knihy Nehemiáš. Je jasně daný fakt, že náš život někdy skončí a budeme souzeni. Jak se vypořádáváme s touto myšlenkou? S posledním soudem jde ruku v ruce i milost. Ale do jaké míry? A jaký je vztah mezi vírou, skutky a milostí? Neh 3, 28 - 31 Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu. Za nimi opravoval naproti svému domu Imerův syn Sádok a za ním opravoval Šekanjášův syn Šemajáš, strážce Východní brány. Za ním opravoval další úsek Šelemjášův syn Chananjáš a Salafův šestý syn Chanún; za ním opravoval Berekjášův syn Mešulám naproti své komůrce.  Za ním opravoval Malkijáš, jeden ze zlatníků, až po dům chrámových nevolníků a obchodníků, naproti Strážné bráně, k přístřešku na nároží. J 3, 16 Bůh tak miloval svět, že dal svého syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 2K 5, 10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé. Ř 8, 1 Není žádného odsouzení pro ty

Radovat se, když máme zrovna den blbec, nám může přijít jako nereálný úkol. A prožívat pokoj, když se nám nedaří a máme zrovna pocit, že procházíme nějakou životní bouřkou, je snad nadlidský úkol. Jak to tedy máme chápat, když v Bibli čteme, že se vždycky máme radovat? Filipským 4, 1 - 7 Jak vás miluji, jak po vás toužím, bratři moji! Jste mou radostí a korunou! Takto tedy stůjte v Pánu, milovaní. Prosím Evodii a prosím Syntychu, aby měly stejné smýšlení v Pánu. Ano, prosím i tebe, věrný spojenče, abys jim pomáhal. Bojovaly přece za evangelium spolu se mnou, s Klementem a s mými dalšími spolupracovníky, jejichž jména jsou v knize života. Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se! Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko. O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.

Tentokrát se Bedřich zamýšlí nad požehnáním. Co vlastně požehnání je a jestli ho vnímáme ve svém životě. Co se stane s požeháním, které máme, když si ho necháme pro sebe?  Gen 12, 1 - 3 1 Hospodin Bůh řekl Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu.  2 Učiním z tebe veliký národ a požehnám ti.  Zjednám ti veliké jméno a budeš požehnáním.  3 Požehnám těm, kdo ti žehnají,  a toho, kdo ti zlořečí, prokleji.  Všechny rodiny země  dojdou požehnání v tobě.“

V dalším pokračování série o Davidovi se František zamýšlí nad příběhem Davida, který vydá příkaz sečíst lid. Bůh se opravdu hodně naštve a přichází krutý trest. Jak si poradit s texty Bible, kterým nerozumíme? Jak pochopit Boha, jehož krutosti v Bibli mnohdy nerozumíme? 1. Paralipomenon 21 Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele.  David poručil Jóabovi a předákům lidu: „Jděte, spočítejte Izraele od Beer-šeby až k Danu a podejte mi zprávu, chci znát jejich počet.“  Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin zvětší svůj lid třeba stokrát. Což nejsou ti všichni, králi, můj pane, služebníky mého pána? Proč to chce můj pán jistit? Proč se má Izrael provinit?“  Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba nezvratné. Jóab vyšel a prošel celý Izrael. Pak přišel do Jeruzaléma.  Jóab odevzdal Davidovi celkový součet lidu: Všeho Izraele bylo jeden milión a sto tisíc mužů schopných tasit meč a Judy čtyři sta sedmdesát tisíc mužů schopných tasit meč.  Léviho a Benjamína do nich Jóab nezapočítal, neboť krá

Biblický příběh o Ježíši a samařské ženě je poměrně známý. Nám na něm nepřijde nic divného. Ale v tehdejší době to byla zcela skandální situace. Ježíš - Žid - mluví se samařským člověkem, a ještě k tomu se ženou?! Aby toho nebylo málo, celý rozhovor má trošku jiný význam, než který můžeme většinou v církevní tradici slýchat. Poslechněte si svěží pohled Leslie na tuto biblickou pasáž. Jan 4, 7-26 „Dej mi napít.“ 8 (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.) 9 Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.) 10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“ 11 „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? 12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“ 13 „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš. 14 

O tom, jak se někdy dokážeme sami zamotat do vlastního života a ztratit ze zřetele jeho smysl. Může se stát, že nám život někoho jiného dává větší smysl než ten náš? A jak se vymotat z nekonečného kolotoče povinností? Ef 6,12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy. Ef 2,3 Plnili jsme přání těla a mysli   Ef 4,14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. Ef 4,17 Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek.  Ef 4,18 Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života. Ef 4,19 Otupěli a oddali se nestydatosti Ef 4,19 ...nemohou se nasytit. Ef 2,19 A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny Ef 4, 21-24 Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši, ²²odhoďte už svůj dřívější způsob ž

Není strach jako strach. Jaké místo má strach v našich životech? Známe ono pověstné "co kdyby..."? Bedřich nám přibližuje, jak se strachem pracuje král David. A jak do toho všeho zapadá modlitba? Žalm 3 1 Žalm Davidův, když utíkal před svým synem Abšalomem. 2 Kolik jen, Hospodine, je mých nepřátel, kolik jich povstává proti mně! 3 Kolik jich říká o mém životě: „Od Boha žádnou pomoc nečekej!“ séla 4 Ty však, Hospodine, jsi okolo mě štít, ty, Slávo má, mou hlavu povznášíš. 5 K Hospodinu jsem volal ze všech sil, ze své svaté hory pak ke mně promluvil. séla 6 Uléhám ke spánku, vstanu zas – Hospodin sám mě podpírá! 7 Z tisícihlavých šiků nemám strach, i když mě svírají ze všech stran. 8 Povstaň, Hospodine! Zachraň mě, Bože můj! Rozbij čelisti všech mých nepřátel, zvyrážej zuby ničemů! 9 Hospodinovo je vítězství, na tvém lidu tvé požehnání. séla

Václav Kadlec pokračoval v sérii kázání o opravě městských hradeb z knihy Nehemjáš. Tentokrát byla řeč o naději. V noci, ve tmě, v nebezpečí každý toužebně očekává východ slunce. Když světlo začne prosvěcovat temnotu, zroste naděje. Naděje, kterou tak nutně všichni potřebujeme. Naději nejen do běžných dnů, ale i tu naději na konci našich dnů. Neh 3:28-32 Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu. Za nimi opravoval naproti svému domu Imerův syn Sádok a za ním opravoval Šekanjášův syn Šemajáš, strážce Východní brány. Za ním opravoval Berekjášův syn Mešulám naproti své komůrce.  Za ním opravoval Malkijáš, jeden ze zlatníků, až po dům chrámových nevolníků a obchodníků, naproti Strážné bráně, k přístřešku na nároží. Mezi přístřeškem na nároží a Ovčí branou opravovali zlatníci a obchodníci. Ez 43:1-5 Pak mě zavedl k bráně směřující na východ, a hle, od východu přicházela sláva Boha Izraele.  Zvuk jeho příchodu byl jako zvuk mnohých vod a země zářila jeho slávou. I padl jsem na tvář. Hospodi

Může biblická kniha Job obsahovat i nějaké dobré zprávy? Jak (ne)mluvit s lidmi, kteří trpí? Jak mluvit s Bohem, když se nám děje něco špatného? Poslechněte si 3. díl série o Jobovi od Bedřicha Smoly. Job 2, 11-13 Když o všem tom neštěstí, jež Joba potkalo, uslyšeli jeho tři přátelé, vypravili se každý ze svého kraje: Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuchu a Sofar     z Naámy. Shodli se, že ho společně půjdou navštívit, aby ho politovali a potěšili. Uviděli ho už zdálky a byl k nepoznání. Dali se do hlasitého pláče, roztrhli své pláště a sypali si na hlavu prach, až létal k obloze. Sedm dní a sedm nocí s ním proseděli na zemi, a když viděli tu nesmírnou bolest, nikdo mu neřekl ani jediné slovo. Přísloví 12,2 a 21: Dobrotivého zahrne Hospodin přízní, lstivého člověka však odsoudí. Spravedlivým nic neublíží, darebáky stíhá samé neštěstí. Job 8, 3-4 Copak Bůh spravedlnost poruší? Copak Všemohoucí právo převrací? Pokud tvé děti proti němu zhřešily, vydal je moci jejich vin. Job 22, 5-11 Tvá špatnost musí být veliká

Poslechněte si pokračování seriálu kázání o vzestupech a pádech krále Davida od Františka Brücknera. Tentokrát bude řeč o hlubokém konfliktu mezi otcem a synem, který přivedl Izrael až do občanské války. 2. Samuelova 13: 23-29 Po dvou letech se přihodilo, že Abšalóm slavil stříž ovcí v Baal-chasóru, jenž je nedaleko Efrajimu. Abšalóm pozval všechny královské syny a předstoupil před krále s prosbou: „Hle, tvůj otrok slaví stříž. Nechť jde prosím král a jeho služebníci s tvým otrokem.“ Král však Abšalómovi odvětil: „Nikoli, můj synu. Všichni jít nemůžeme, nechceme ti být na obtíž.“ A ač na něho naléhal, nechtěl jít, ale požehnal mu. Abšalóm tedy řekl: „Nemohl by s námi jít můj bratr Amnón?“ Král se ho zeptal: „Proč má s tebou jit?“ Ale když Abšalóm na něho naléhal, poslal s ním Amnóna i všechny královské syny. Abšalóm přikázal své družině: „Hleďte, až bude Amnón rozjařen vínem a až vám řeknu: ‚Bijte Amnóna!‘, usmrťte ho a nebojte se. Je to na můj příkaz. Buďte rozhodní a stateční!“ Abšalómova družina naložila s

Někdy se v Církvi mluví o “duchovním boji”, na který se máme vyzbrojit. Co to vlastně znamená? Proti čemu/komu se máme vyzbrojit a čím vlastně? Poslechněte si kázání od Bedřicha Smoly, kterým uzavírá sérii "Nový začátek" z knihy Efezským. Efezským 6:10-20 (B21) Závěrem, posilněte se v Pánu a v jeho nesmírné moci. Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách. Vezměte si celou Boží zbroj, abyste ve zlý den mohli odolat, všechno splnit a zůstat stát. Stůjte přepásáni na bedrech pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti a obuti připraveností kázat evangelium pokoje. Nadto vždy třímejte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého. Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo. Za všech okolností se modlete v Duchu; proto vždy vytrvale bděte a v každé své modlitbě a prosbě se modlete za všechny sv

Poslechněte si kázání od Milana ze závěru víkendovky na Kaprálově Mlýnu. Téma víkendu byl "Refresh"-obnova nebo čerpání sil v různých oblastech našich životů. Milan mluvil o "ultimátním refreshi"-o obnově, kterou přináší Bůh. Filipským 3:17-21 (B21): ¹⁷Bratři, následujte společně můj příklad a všímejte si těch, kdo žijí podle našeho vzoru. ¹⁸Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. ¹⁹Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci, ²⁰my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. ²¹Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.

Václav Kadlec pokračoval v sérii kázání o opravě městských hradeb z knihy Nehemjáš. Tentokrát byla řeč o vztahů křesťanů k vládní moci. Jaké principy by si měli křesťané osvojit ve vztahu ke státu? Nehemjáš 3:28 "Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu." Římanům 13:1-7 "Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo. Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí. Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých

Poslechněte si další pokračování příběhu krále Davida od Františka Brücknera. Co znamená konečně získat to, po čem jsme dlouho toužili a o co jsme dlouho usilovali? 2. Samuelova 7: Když král už sídlil ve svém domě a Hospodin mu dopřál klid ode všech jeho okolních nepřátel, tu řekl král proroku Nátanovi: „Hleď, já sídlím v domě cedrovém, a Boží schrána sídlí pod stanovou houní.“ Nátan králi odvětil: „Jen udělej vše, co máš na srdci, neboť Hospodin je s tebou.“ ... „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi chceš vybudovat dům, abych v něm sídlil? Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem syny Izraele vyvedl z Egypta, až do dne tohoto. Přecházel jsem se stanem a s příbytkem. Ať jsem přecházel se všemi Izraelci kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských vůdců, jemuž jsem přikázal pást Izraele, svůj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘ ... Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou na

O odzbrojující síle upřímnosti a otevřenosti a zvláštním požehnání, které přichází, když svůj křesťanský život nespravujeme jako sociální sítě. Jak nám „Instagramové křesťanství“ brání v růstu a co můžeme jako církev udělat pro to, aby se u nás lidé cítili dobře? Poslechněte si kázání Kláry Helánové. Skutky 4:32-37 (B21) Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné. Apoštolové vydávali svědectví o vzkříšení Pána Ježíše s velikou mocí a na všech spočívala veliká milost. Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, protože ti, kdo vlastnili pole nebo domy, je prodávali a utržené peníze přinášeli k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval. Joses, který od apoštolů dostal jméno Barnabáš (což v překladu znamená Syn potěšení), levita původem z Kypru, prodal své pole, přinesl peníze a položil je k nohám apoštolů. Skutky 5:1-11 (B21) Asi po třech hodinách pak přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo. Petr jí řekl:

Jaká "dobrá zpráva" plyne z knihy Jób a co bychom si z ní měli vzít? Poslechněte si další kázání Bedřicha Smoly ze série s názvem "Evangelium podle Jóba". Job 42:1-8 (B21) ”Job na to Hospodinu řekl: “Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí Tvé úmysly. Ptal ses: “Kdo to zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?” Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání. Řekl jsi: “Poslouchej a já promluvím, budu se Tě ptát a ty mě poučíš.” Dosud jsem o Tobě jen slýchal pověsti, teď Tě však na vlastní oči spatřuji. Proto se pokořuji-v prachu a popelu činím pokání!” Když Hospodin domluvil tato slova k Jobovi, promluvil k Elifzovi Temanskému: “Hořím hněvem proti tobě a tvým dvěma přátelům, protožr jste o mně nemluvili pravdivě jako můj služebník Job. Proto si teď vezměte sedm býků a sedm beranů a jděte za mým služebníkem Jobem. Obětujte za sebe zápalnou oběť a můj služebník Job ať se za vás modlí. Jen proto, že dám na něj, vás hanebně nepotrestám. Nemluvili jste tot

Žijeme v kultuře, podle které je projevem lásky povzbuzování a chválení. Napomínání je na druhé straně docela tabu. Co ale o napomínání říká Bible? Poslechněte si kázání Honzy Panovského. 1. Korintským 4:14 (B21) Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti. Římanům 15:14 (B21) Mám o vás jistotu, bratři moji, že jste plni dobroty, máte hojnost veškerého poznání a sami se dokážete napomínat navzájem. Koloským 3:16 (B21) Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. Kazatel 4:13 (B21) Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati.

Čím by měla podle Vás církev být? V české kultuře na církev často pohlížíme jako na něco starého či nepotřebného. Pro mnohé je to taková “relikvie”, přesto ji lidé mohou vnímat jako morální autoritu, nebo jako místo pro “duchovní zkušenosti”. Možná někteří vnímají církev pozitivně, a to v kontextu komunity-tedy místo, kam můžu patřit. Apoštol Pavel by nejspíš řekl, že Církev je mnohem víc než cokoli z právě jmenovaného. Poslechněte si kázání od Bedřicha Smoly. Efezským 2:11-22 (B21) Pamatujte, že pokud jde o tělo, byli jste původně pohané (které ti, kdo patří k obřízce, ručně vykonané na těle, nazývají neobřezanci). V té době jste byli bez Krista, oddělení od společnosti Izraele, cizí pokud jde o smlouvy zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě. Nyní jste ale v Kristu Ježíši! Kdysi jste byli vzdálení, ale teď jste díky Kristově krvi blízcí. On sám je náš pokoj; on spojil oba tábory v jedno a zbořil hradbu, která je rozdělovala.  Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a pře