Science Café

Lidský mozek a mozek octomilek toho mají překvapivě mnoho společného. Díky tomu lze zkoumat genetické podmínění některých vývojových odlišností na daleko jednodušším modelu. Více o tomto fascinujícím výzkumu nám poví Michaela Fencková z PřF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hosté: Michaela Fencková, PřF Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích Vstupné: zdarma FB událost: https://www.facebook.com/events/734894548787579 Anotace přednášky:Mozek je fascinující orgán. Ani nejpokročilejší formy umělé inteligence ho nedokáží plně nahradit. Zároveň je velice křehký. Mutace v jediném genu může závažně ovlivnit jeho funkci a způsobit poruchu autistického spektra či intelektu. Přijďte si poslechnout jakými mechanismy mozek zpracovává informace, jak nám k jejich pochopení pomáhá octomilka a co se stane, když se tyto mechanismy naruší. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na

O lidském pohlaví rozhoduje přítomnost jediného chromosomu, u některých skupin živočichů pak i třeba pouhá teplota prostředí. Jak je to s genderem, někdy překládaným do češtiny jako sociální pohlaví? Nakolik to, jaké máme pohlaví, určuje náš osud? A jsou všechny rozdíly mezi muži a ženami dané a neměnné nebo existují i takové, které jsou proměnlivé a od pohlaví odvozené jen zdánlivě? Termín: 19. 2. 2023 (pondělí), 19:00 Místo: Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha Hosté: Lukáš Kratochvíl z PřF UK a Pavla Špondrová z FF UK * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science

Stejně jako v jiných oblastech, je i v poškozování přírody lidstvo velmi vynalézavé. Co se s tím dá dělat? Více nám poví Tomáš Cajthaml a Lucie Buchbauerová z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Omlouváme se za zhoršenou kvalitu první části přednášky. Jazyk se učíme, ještě než spatříme světlo světa, a to poslechem. Když pak prohlédneme, můžeme se směle vrhnout i do čtení. Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí? A jak z mluvčích první čtenáři? A jak čtení prožívají? KATEŘINA CHLÁDKOVÁ: JAK SE UČÍME MATEŘSKÝ JAZYK Vývoj jazyka a řeči začíná ještě předtím, než se člověk narodí. Během prvních měsíců až roků života si dítě osvojí poměrně sofistikované jazykové reprezentace a kompetence. Představím trajektorii vývoje jazyka u malých dětí a současně také behaviorální a eurozobrazovací metody, kterými vývoj jazyka u nejmenších měříme. Ve srovnání s mateřským jazykem se člověk další jazyky učí s větším úsilím a téměř vždy menším úspěchem. Nabídnu body k zamyšlení a k diskuzi čím tento rozkol mezi učením se mateřského a cizího jazyka může být způsoben a jak (jestli vůbec) jej lze překonat ANEŽKA KUZMIČOVÁ: KDYŽ SE ZAČTU: ČTENÍ A PŘÍBĚHY OČIMA DĚTÍ Představím výzkum dětského čtení, který se netradičně zamě

For the first time in its history, Science Café will be held in English. Our two guests, prof. Petr Pyšek and prof. Dave Richardson will present the global problem of plant invasions, which threaten not only natural ecosystems but also human well-being. PETR PYŠEK: SOME THINGS WERE BETTER LOST THAN FOUND: PLANT INVASIONS IN THE CURRENT WORLD Biological invasions are a global consequence of an increasingly connected world and the rise in human population size. The number of species introduced outside their native distribution range where they successfully naturalized is rapidly increasing, currently exceeding 4% of the world flora. Many naturalized species become invasive, spread rapidly and cause significant harm by disrupting natural habitats, reducing the number of native species, increasing the risk of native species extinction, and altering how ecosystems work by changing nutrient levels and water regime. The talk will demonstrate how we understand the historical processes of human-caused plant exchange

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://t

Cytoskelet je pro náš život naprosto zásadní. Proč tomu tak je? A je opravdovou kostrou buněk? Jaké zdravotní neduhy může způsobit, když nefunguje správně? Prozradíme, že mezi ně patří i neurodegenerativní choroby. Nejen proto se cytoskelet vyplatí zkoumat. Během přednášky odpovíme na uvedené otázky, ale také ukážeme, jak vytvořit cytoskelet ve zkumavce, a co tím můžeme získat. Hosty posledního letošního Science Café v Kampusu Hybernská budou Lenka Libusová (PřF UK) a Zdeněk Lánský (BIOCEV). * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 H

Odkud se bere inflace? Jaká je role centrálních bank v udržování finanční stability? Jak s tím souvisí letos udělená Nobelova cenou za ekonomii? A co nás teď čeká? Více nám poví naši hosté, Jakub Matějů z ČNB a Jaromír Baxa z FSV UK. Anotace jejich přednášek najdete níže. * Jakub Matějů – Role centrálních bank Přednáška se zaměří na roli centrální banky v moderní ekonomice. Ta je hlavně dvojí: péče o cenovou (tedy boj s inflací) a finanční stabilitu. Právě za výzkum, jehož závěry vedly k rozvoji tzv. makroobezřetnostní politiky a tím přispěly ke stabilitě finančního systému, byla udělena letošní Nobelova cena za ekonomii. I o ní bude řeč. * Jaromír Baxa – Inflace Proč máme inflaci a co s ní? Jak současnou inflaci vysvětlit? Do jaké míry je česká inflace naše domácí a do jaké míry dovezená ze zahraničí? Čekají nás znovu 70. léta s obdobím vysoké inflace a nezaměstnaností? Můžeme inflaci zkrotit bezbolestně? Samé otázky, na které zkusím nabídnout odpovědi. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez po

Funguje hlas podobně jako otisk prstů? Jak moc spolehlivý je to důkaz? Do dějin a současné praxe využití zvuku v kriminalistice nás zasvětí Anna Kvíčalová z Centra teoretických studií a Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK. Podrobnosti a anotace jednotlivých přednášek níže. HLASOVÝ OTISK A EXPERTNÍ SLUCH V OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY (Anna Kvíčalová) Představa, že lidský hlas může být stejně spolehlivým biometrickým identifikátorem jako otisk prstu souvisela s rozvojem technologie tzv. „hlasového otisku“ ve druhé polovině 20. století. Potřeba analyzovat zvuk anonymních telefonátů, odposlouchávaných hovorů nebo záznamů z policejních výslechových místností se během období studené války promítla do zakládání specializovaných kriminalistických laboratoří, které měly princip hlasového otisku zkoumat. V přednášce představím historii polozapomenutého pracoviště Fonoskopie, které se na pražském Kriminalistickém ústavu od roku 1975 systematicky zabývalo rozvojem „objektivních“ metod analýzy zvuku a rozeberu slo

Lze zemětřesení aspoň částečně předvídat? A jak se na něj lze připravit? Jaké vlastnosti musí mít moderní stavby, aby seismickým vlnám odolaly? A jak se na zemětřesení připravovali lidé v minulosti? Hosty březnové Science Café v Praze budou Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVÚT. Anotace jednotlivých přednášek: TOMÁŠ FISCHER – PŘEDVÍDÁNÍ ZEMĚTŘESENÍ Zemětřesení je pro lidstvo hrozbou od nepaměti. Už v antickém Řecku se lidé snažili porozumět jeho příčinám. Vznikaly tak první představy o tom, jak to vypadá pod zemským povrchem. Studium zemětřesení nám tak umožnilo porozumět stavbě a vývoji naší planety a také najít způsoby, jak zmírnit jeho zničující důsledky. Proč ale stále neumíme zemětřesení spolehlivě předvídat, o čemž jsme se přesvědčili nedávno v Turecku? A jak nám poznání malých zemětřesení pomáhá porozumět těm velkým? JIŘÍ MÁCA – SEISMOLOGICKY ODOLNÉ KONSTRUKCE – Co je seizmické (zemětřesné) inženýrství, seizmické riziko –

Již dříve rodiče trápilo, že děti tráví příliš mnoho času před televizní obrazovkou. Obrazovky moderních zařízení (telefonů, počítačů) pak skrývají ještě mnohem větší lákadla, navíc je mají děti neustále na dosah ruky. Na druhou stranu ovšem nemusí obsah jen pasivně konzumovat, hraním a dalšími aktivitami se mohou vzdělávat a rozvíjet celou řadu klíčových kompetencí. Jak najít balanc mezi rozvojem dovedností a hrozící závislostí, případně jinými negativními vlivy? Další výzvou současnosti je snadno dostupná online pornografie. Jaký vliv může mít na sexuální výchovu a partnerské vztahy dospívajících? A jak děti a dospívající před jejími negativními vlivy chránit? Hosty dubnového Science Café v prostorách Kampusu Hybernská budou Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michaela Slussareff z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Akci budeme i streamovat. Pozor, i tentokrát je nutná registrace. Na akci se registrujte zde: https://forms.gle/fHK4YQ7uk83DNQyE7 * Akce je zdarma, jsme ale malá ne

Co vše musí splnit léčivo, než může být uvedeno na trh? Jak daleko na této cestě je lék (PSMA-617), který již dokázal zachránit tisíce lidí s rakovinou prostaty, jimž lékaři nedávali naději? A jak vlastně funguje? Na tyto otázky odpoví Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Benešová z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu ve svých krátkých přednáškách (jejich obsah najdete níže), po nichž bude prostor pro Vaše další dotazy. Srdečně Vás zveme na první letošní Science Café v Praze, které se uskuteční živě v prostorách Kampusu Hybernská, ale bude ji možná sledovat i prostřednictvím streamu. Martin Fusek - Transfer technologií v oblasti vývoje léčiv a principy jejich schvalování Po zkušenosti s bleskurychlým vývojem vakcín proti viru SARS-CoV-2 by leckdo mohl nabýt dojmu, že výzkum v oblasti léčiv je snadnou záležitostí a nezaslouženým zlatým dolem. Cesta od nápadu až k plnému komerčnímu nasazení léků je ovšem obvykle dlouhá, nejistá a velmi nákladná. Ostatně, netýká se t

Jak může výzkum kořenových bakterií pomoct zemědělství v čase klimatických změn? Jaké to je dělat tři roky výzkum v Saudské Arábii? A jaké její cestovatelské skvosty stojí za objevení? Vědec, cestovatel a fotograf Lukáš Synek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tentokrát v rámci Science Café zkombinuje povídání vědecké i cestovatelské! V roce 2015 se Lukáš na tři a půl roku přesunul do Saúdské Arábie, kde zkoumal využití symbiotických bakterií podporujících růst rostlin pro zemědělství. Co o této stále nepříliš probádané oblasti víme? A jak to může pomoci zemědělství čelícímu dopadům změny klimatu? O tom bude první část večera. V té druhé Lukáš představí, jak se žilo jeho rodině na mezinárodní vědecko-technické univerzitě KAUST a jak se Saúdská Arábie stala jejich druhým domovem. Přeneseme se za mediální obraz kontroverzního pouštního království a odhalíme jeho kulturní a přírodní zajímavosti: dunové pouště, skalní města, barevné sopky, nádherné kaňony, vlahé palmérie, horské mlžné lesy, korálové útesy, st

Voda zajatá v ledu a nespoutaný oheň, dva temperamenty, dvě mocné síly, které jsou navzdory své pověsti přirozenou součástí ekosystémů. S Marií Šabackou z Jihočeské Univerzity navštívíme ledovcové království, jehož území se díky globální klimatické změně postupně zmenšuje, s Ondrou Sedláčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase prozkoumáme nezastupitelnou roli požárů. Marie Šabacká: Ledovce ustupují prakticky všude na světě, a to rychleji, než se donedávna předpokládalo. Jeden z největších ledových masívů, grónský ledovcový štít, se nám rozpadá před očima, a pokud se bude planeta dále oteplovat stejným tempem, Alpy budou téměř úplně bez ledu do konce tohoto století. Jak to víme a co to pro nás znamená? I o tom vám budu vyprávět během své přednášky celé zaměřené na ledovce. Ledovec není jen neživá masa pohybujícího se ledu, ale na jeho povrchu i v jeho vnitřku existuje bohatý ekosystém mikroorganismů. Ukážu vám, jak vypadá, na jaké bázi funguje a jestli by nám jeho studium mohlo poodhalit něco o ži

Srdečně vás zveme na první letošní Science Café venku, které pořádáme pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma štěstí. Vyhraje-li někdo v pokeru větší obnos peněz, pravděpodobně budeme tvrdit, jaké měl štěstí. Je to ale opravdu tak? Do jaké míry může za jeho výhru náhoda? A dokáže mu štěstí ve hře přinést štěstí životní? Dá se vůbec jakýkoliv forma štěstí změřit, nebo dokonce vědecky zkoumat? A co to vlastně je, takové štěstí? Na tyto otázky se pokusí odpovědět naši tři hosté. Martin Dlouhý nám ukáže, že úspěch v hazardních hrách je o štěstí méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Petr Synek představí, jaké chování by statisticky mělo vést k vyšší míře životní spokojenosti. A nakonec Anna Hogenová pohovoří o štěstí a tišině duše. Pojďte s námi štěstí naproti! Sejdeme se 15.6. v 18:00 na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské. Budeme venku, takže zvažte oblečení podle počasí, vybavte se dekami na sezení a případně svačinou. Akce proběhla pod záštitou Městské části Praha 2. Hudba znělky: Funk

S Lenkou a Onřejem Vrtiškovými o vědecké žurnalistice Potkali se v jedné redakci, ale pak cesty obou zamířili jinam (vyjma té nejdůležitější). Ondřej je šéfredaktorem časopisu Vesmír, Lenka Vrtišková Nejezchlebová dělá rozhovovory v dresu Deníku N. Vědecké žurnalistice se však věnují oba. Jak si vybírají témata, případně zpovídané vědce, čeho je třeba se při práci držet a jaká je úroveň vědecké žurnalistiky v ČR? Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café PORG byl profesor Michal Pěchouček, který je současně technickým ředitelem společnosti Avast. O umělou inteligenci se zajímá již od svých studentských let. Po studiu ve Skotsku pracoval na projektech pro NASA a americkou armádu. Zároveň, je zakladatelem Centra umělé inteligence na ČVUT v Praze, kde v současnosti působí stovka expertů. V dnešní přednášce se dozvíme něco o umělé inteligence a jak se tento typ technologie dá použít na pracování s uživatelskými daty a proč by se umělá inteligence měla v oboru cybersecurity používat. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Pro člověka, který to s vědou myslí vážně, je dnes zahraniční zkušenost téměř nezbytná. O vědecké mobilitě, české akademické kultuře, atraktivitě ČR pro zahraniční vědce a mnoha dalších tématech jsme si povídali s chemikem RNDr. Michalem Kolářem, PhD z iniciativy Czexpats in Science, která má za cíl propojit české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a vědeckými institucemi v ČR Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D. - Absolvent informatiky na MFF UK, doktorské studium zakončil v r. 2018 na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Zajímá se o robopsychologii, morfologii, analýzu závislosti, strojové učení. Je hlavním řešitelem projektu THEaiTRE, jehož hlavním cílem je vyvinout systém pro generování scénářů divadelních her. Projekt THEaiTRE se provokativně ptá, zda robot zvládne napsat divadelní hru. V uplynulých měsících vědci z MFF UK ve spolupráci s odborníky z DAMU, dramaturgy a herci programovali umělou inteligenci tak, aby zvládla generovat scénář hry. Experiment má plánovanou premiéru na 25. 1. ve Švandově divadle – přesně 100 let od premiéry hry Karla Čapka R.U.R., jejíž výročí tím zároveň připomíná. Hudební úvod: Night Music od Crowander (https://freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Milí příznivci Science Café, kavárny již několik měsíců zejí prázdnotou a bohužel tak nemůžeme pořádat osobní setkání s českými vědci. Síly jsme proto napřeli do nového projektu, podcastu Science Café rozhovor. S našimi hosty si budeme povídat o různých aspektech vědecké práce (např. o vědeckých múzách, financování, popularizaci, práci v týmu, hodnocení, zahraniční zkušenosti či kariérním postupu). Protože je však důležitým pilířem Science Café interakce vědců se zájemci o vědu, otázky budete moci klást i vy! Napište nám do 22. listopadu do komentáře (nebo na email tereza@sciencecafe.cz), na co byste se chtěli zeptat našeho prvního hosta, prof. Vojtěcha Adama. Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. se stal profesorem, ještě než dosáhl Kristových let, a nyní (o 5 let později), je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny „Chytré nanonástroje“ na centru vědecké excelence CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Stojí tedy v čele týmu čítajícího více než sto osob. Osta