Romea.cz - Podcast

V novém díle podcastu BEZ OBALU se Patrik Banga zamýšlí nad současnou romskou politickou scénou. "V mediálním světe se pohybuji už dvacet let. Za tu dobu jsem viděl už skoro všechno. Sládka, který tvrdil, že největší zločin Romů je to, že se narodili, přes dva romské poslance v novodobé české historii až po pidi romské politické strany, které se nejvíc proslavily tím, že se jejich představitelé prali mezi sebou. Spojování Romů s extrémisty jsem ale viděl jen jednou," uvádí nový díl podcastu BEZ OBALU na zpravodajském serveru Romea.cz Patrik Banga.

Senát Parlamentu ČR před nedávnem tvrdě odsoudil některé výroky ombudsmana Stanislava Křečka, kterého kritizoval zejména za jeho výroky vůči menšinám a uprchlíkům. Iniciátorkou přijetí tohoto usnesení je senátorka Adéla Šípová, která v Rozhovoru pro první romskou internetovou televizi ROMEA TV vysvětluje, co jí k tomu vedlo. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: https://bit.ly/3A5Y1T6

V Desetiminutovce Plus vám představíme multifunkční zástupkyni romské střední generace. Je kariérní poradkyní, spisovatelkou, ale i asistentkou senátorky Adély Šípové za Pirátskou stranu. S Marií Sivákovou bude řeč třeba o práci s lidmi, kteří si rozmýšlí své budoucí uplatnění. O tom, kde se budoucí studenti středních a vysokých škol vyhledávají a podle čeho se rozhoduje, v jakém oboru budou vlastně působit. VIDEOVERZE ROZHOVORU: https://bit.ly/3nqx31d

Po třech měsících se v Česku odblokovalo osm dezinformačních webů. Prý je to krok pochopitelný, protože blokace už nemá opodstatnění. Neznamená to ale, že dezinformátoři vyhráli? Proč vlastně byly weby blokovány, když proto nebyl právní podklad? A proč v Česku nemáme zákon, který by umožnil dezinformátory vypnout, tak jako to mají na Slovensku? Poslouchejte podcast Patrika Bangy na serveru Romea.cz BEZ OBALU.

„Větší část české společnosti se stále nechce zbavit anticiganismu,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro ROMEA TV bývalý poslanec České národní rady Ondřej Giňa. „Problém není na straně Romů, problém má česká společnost a ta se nemění, ta se nechce měnit,“ myslí si Giňa. Ondřej Giňa se narodil v roce 1951 v Rokycanech. Tady absolvoval základní školu a vyučil se zedníkem. V roce 1971 nastoupil základní vojenskou službu. Po vojně dvacet let pracoval jako valcíř kovů. Byl také členem legendární kapely Rytmus 84. Po revoluci v roce 1989 se aktivně zapojil do politiky. V letech 90 až 92 byl poslancem České národní rady. Velmi razantně vystupoval v případech rasistických vražd, odstranění vepřína v Letech u Písku, a také stavby zdi v Matiční ulici. Jako člen Grémia romských regionálních představitelů už tehdy používal velmi silná slova, často mluvil o apartheidu. „Jestli jsem řekl, že je to apartheid, že ta situace jak taková, tak trvá i po těch letech, kdy se dnes o tom bavíme a je to stejné,“ říká Giňa. VIDEOVERZI

Před deseti lety vyšla najevo jedna z největších lží v dějinách české žurnalistiky. Tehdy patnáctiletý Petr z Břeclavi se zranil, když se předváděl před kamarády. Protože se bál svojí matky, vymyslel si lež o tom, že ho zbila skupina Romů, kterým nedal cigaretu. Lež nezůstala bez následků. Do Břeclavi přijelo přes dva tisíce příznivců krajní pravice a několik stovek z nich se pokusilo proniknout do Romy obývané části Břeclavi. Další Romové čelili otevřenému rasismu a nenávisti. Jak k tomu vlastně došlo? Kdo nejvíc podporoval média v psaní desítek článků a incidentu, který se nestal? Jak dopadl Petr a jak místní Romové? Byl vůbec někdo potrestán za čin, který ve svém důsledku stál státní kasu několik milion korun? Poslouchejte podcast Bez obalu!

Covid vystřídala ruská agrese na Ukrajině. A na toto téma „přestoupila“ i část dezinformátorů, kteří od důvěřivých lidí vybírají peníze na svou „nezávislou“ činnost. „Je pozoruhodné, že ti proruští aktivisté hlásají, že je to jen „svobodný názor“. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/roman-maca-dezinformatori-jsou-jako-prodejci-predrazenych-hrncu

Čelí skutečně romští uprchlíci z Ukrajiny v ČR rasismu nebo ne? Proč jsou příchozí Romky s dětmi, jejichž muži bojují také ve válce, podezírány ze zneužívání systému? Co způsobuje, že tyto negativní jevy v médiích a veřejném prostoru úplně vytlačily dojemné osobní příběhy, které známe v kontextu ukrajinských neromských uprchlíků? Jak se v této atmosféře daří pracovat neziskovým organizacím a jaké mezery pociťuje v koordinaci ze strany státu ředitel jedné z nich. Jakuba Čiháka, ředitele organizace R-Mosty, se živě ptala na ROMEA TV Jarmila Balážová. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/zive-rozhovor-s-jakubem-cihakem-reditelem-organizace-r-mosty-o-pomoci-ukrajinskym-romum

Nikolas Petík se narodil v Hradci Králové a má čtyři sourozence. Zásadní rady do života dostal od babičky a dědečka, kteří od něj vyžadovali hlavně slušnost, poctivost a pracovitost. Stačilo jim, aby se vyučil zedníkem, postavil si dům a slušně žil: „Oba jsou pro mě velkým vzorem. Babička mi říkala, ať si v životě plním své sny. Tak se o to snažím," říká Nikolas Petík v dalším díle pořadu Desetiminutovka Plus. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/premiera-slusnost-neni-automaticke-vitezstvi-ale-cesta-k-pochopeni-rika-tanecnik-kuchar-a-cukrar-nikolas-petik

Kam míří ukrajinští Romové, které se v Česku nepodaří ubytovat? A kolik jich vlastně je? Co si myslí členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny o tom, že někteří Romové veřejně vystupují a odmítají pomoc uprchlíkům? A jak vzpomíná na vymyšlený útok na ukrajinského chlapce, kvůli kterému v Břeclavi probíhaly přesně před deseti lety demonstrace neonacistů společně s místními obyvateli? VIDEOVERZE ROZHOVORU: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/premiera-rozhovor-s-alenou-gronzikovou-o-rozdilnem-pristupu-k-ubytovavani-romskych-rodin-z-ukrajinyr

Proč česká OSF iniciovala sbírku zaměřenou cíleně na pomoc Romům zůstávajícím stále na Ukrajině? Podle čeho si vybrala organizaci Blago, které prvních 300 tisíc poskytla? Jak se z původně vzdělávacího romského komunitního centra stalo přes noc místo, kam se sjíždějí Romové z různých částí Ukrajiny? Hostem ROMEA TV byla Lucie Plešková z OSF. VIDEOVERZE ROZHOVORU: https://bit.ly/3uD1tC9

Tématem dnešního rozhovoru jsou pogromy na Romy, které prováděli ukrajinští radikálové v letech 2014 a 2018, politické zastoupení radikálů v ukrajinském parlamentu a vztah Ukrajinců k Židům. S historikem Davidem Svobodou (ÚSTR) jsme se zaměřili i na historii ukrajinského nacionalismu a důvody proč jsou Ukrajinci označováni ruskou propagandou jako fašisté. „Ukrajinci nejsou jediný národ, který musel svojí nouzi řešit tím, že se spojil s nepřítelem svého nepřítele. A nepřítelem stalinského režimu, který vyhladil miliony Ukrajinců ve třicátých letech byl Hitler.“ říká v rozhovoru pro ROMEA TV historik z Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE:http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/david-svoboda-o-udajnem-ukrajinskem-fasismu-se-budeme-bavit-jeste-za-tri-sta-let PODPOŘTE NAŠE MEDIÁLNÍ AKTIVITY: https://www.darujme.cz/projekt/1200458

„Je mi líto některých Romů, kteří na sociálních sítích píšou nenávistné komentáře o uprchlících z Ukrajiny. Rád bych jim připomněl, že ještě nedávno někteří z nich sami potřebovali pomoc a najednou by ji rádi odebírali ostatním. To mi přijde nefér a znak buranství,“ říká Nikola Taragoš, výkonný ředitel organizace Romodrom, která v současné době nabízí pomoc zhruba dvěma stovkám romským uprchlíkům z Ukrajiny. Jak taková pomoc vypadá? A co uprchlíci potřebují nejvíc? Poslechněte si rozhovor ROMEA TV. VIDEOVERZE rozhovoru zde: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/premiera-lituji-romy-kteri-pisou-nenavistne-komentare-vuci-uprchlikum-z-ukrajiny-je-to-buranstvi-rika-nikola-taragos

Probíhá na hranicích pomoc lidem prchajícím z Ukrajiny před válkou spravedlivě? Dá se koordinovat lépe, aby se dostávala i k romským ženám a dětem? O tom si živě povídala s Jaroslavem Mikem z Iniciativy Češi pomáhají Jarmila Balážová. VIDEOVERZE rozhovoru zde: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/zive-rozhovor-s-jaroslavem-mikem-o-pomoci-romskym-uprchlikum-z-ukrajiny

Začínal v orchestru Gustava Broma, když mu bylo patnáct let. Krátce na to přišel do tehdy nejpopulárnějšího divadla v Československu, do Semaforu. Odtud se přes divadlo Apollo dostal až do Las Vegas, kde vystupoval s Karlem Gottem a bratry Štaidlovými. Jak vzpomíná na Karla Gotta a co si myslí o knize GOTT: Československý příběh, kde její autor – hudební publicista Pavel Klusák popisuje angažmá v Las Vegas jinak, než byla dosud oficiální verze? VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: https://bit.ly/3BDpV88

Jak dopadlo loňské sčítání lidu? Jak moc byli Romové hrdí na svůj původ při vyplňování údaje o národnosti? Je počet Romů a Romek 21 691 dost oproti poslednímu sčítání nebo je to málo? A co na Slovensku? Proč se tam hlásí k romské národnosti o hodně více Romů a Romek? Spousta otázek, na které se pokusilo odpovědět speciální živé vysílání ROMEA TV. VIDEOVERZE ROZHOVORU: https://bit.ly/3rPxJQI

Jan Dužda se stal novým romským koordinátorem na pražském magistrátu. Přinese po letech stagnace do této pozice nový vítr? Co plánuje a co si myslí o potřebě angažovanosti Romů? Nejen na to se ho v pondělí 7. 2. 2022 živě ptala Jarmila Balážová v pořadu Rozhovor, který pravidelně vysílá první romská internetová televize ROMEA TV. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: https://bit.ly/3uyLm90

Podniká s činností, kterou většina lidí nemá ráda. Uklízí. A uspěl. Mezi klienty jeho firmy patří Metrostav, Toyota nebo Czech Invest. Jak se žije podnikateli, který podniká v předsudky obestřeném Mostě a zaměstnává Romy? VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: https://bit.ly/3odjjb6

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu proběhla v knihovně Václava Havla tematická debata o připomínání romského holocaustu. Hosté debatovali také o vývoji budování památníku v Letech, o současném stavu bádání a také o budoucím majetkovém odškodnění Romů vězněných během druhé světové války. VIDEOVERZE ZDE: https://bit.ly/3o3SCFJ

ČR zažívá energetickou krizi. Tisíce lidí dluží za elektřinu a plyn. S čím lidé bojují při řešení těchto problémů a kdo na co bude mít nárok? Na to vám odpoví Natálie Švecová. V rozhovoru uslyšíte i vyjádření ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky a sociální pracovnice Jany Polákové. VIDEOVERZE ROZHOVORU ZDE: https://bit.ly/3AUVWIB