Science Café

Personalizovaná medicína se nejčastěji definuje frází „správná léčba správnému jedinci ve správný čas“. Pod toutoto frází si lze představit cokoliv. Význam personalizované medicíny vynikne, dáme-li ji do protikladu se současnou klasickou medicínou. Klasická medicína postupuje od potíží nemocného, jeho vyšetření, zobrazovací techniky až k diagnóze. Personalizovaná medicína naopak na základě znalosti genetických změn jedince, změn biomarkerů se snaží prokázat riziko možného vzniku onemocnění nebo diagnostikovat onemocnění v co nejčasnějším stadiu, kdy riziko poškození organizmu a současně s tím úzce související změna kvality života, je minimální. Léčba klasickou medicínou je důsledek statistiky- podáváme to, co se nejlépe u daného onemocnění v praxi osvědčilo. Personalizovaná medicína vychází na jedné straně ze znalosti mechanismu účinku léku v organismu a na druhé straně ze znalostí, jak je lék konkrétním jedincem metabolizován, využíván a vylučován z organismu. Může být cílená a zaměřená na konkrétní osobu. O

Populární teoretický fyzik Luboš Motl opět hostem v plzeňském Zach´s Pubu! Už nyní se můžete těšit na další skvělé vystoupení, které nás čeká 21. ledna v 19 hodin. Tentokrát probereme, proř jsou černé díry důležitými „laboratořemi“ 21. století. Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něho nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry„. Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě, i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, žhnou. Dnes víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší galaxie. Podíváme se, co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou pohlcen a představíme teoretické základy obecné teorie relativity, včetně speciální teorie relativity, principu ekvivalence, zakřiveného prostoru a geodetik. V posledních 20 letech vyšlo najev

Narůstá stále rozmanitost života na Zemi, nebo se ustálila na nějaké rovnovážné hodnotě? Co rozhoduje o počtu druhů v různých oblastech Země? Je prostor možností živého světa už naplněn, nebo umožňuje neustálou expanzi živých forem? To budou otázky, které zodpoví profesor David Storch, Ph.D. na posledním letošním Science Café v Praze, jehož název zní: Divná dynamika diverzity aneb co limituje biologickou rozmanitost.

Ondřej Kolařík Rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice Brno

Hosté: JIŘÍ KABÁT, ředitel a zakladatel Domácí hospic Most k domovu a garant ošetřovatelské péče MUDr. IRENA PECHANOVÁ, odborná garantka paliativní péče domácího hospice Most k domovu a specialistka na léčbu bolesti Bojíte se poslouchat, mluvit nebo přemýšlet o smrti a umírání? Víme, že to není zrovna nejveselejší téma, ale přitom se týká vlastně každého z nás... V záznamu Science Café se mimo jiné dozvíte, jak se dnešní medicína umí postarat o pacienty v závěrečné fázi života tak, aby to byl odchod důstojný, a jak v praxi funguje tzv. domácí hospic.

Science Café s Ivanou Kolmašovou o výzkumu blesků by Science Café

Science Café s Petrem Drulákem o metaforách. by Science Café

Co je zač jaderný chemik? Science Café 13.5.2014 by Science Café

Science Café s matematikem Zdeňkem Strakošem 8.4.2014 by Science Café

Historie tetování pohledem etnologie. Science Café s Martinem Rychlíkem by Science Café

„Osvícený“ spánek, don Quichot a skřivánci a sovy. Science Café Praha s prof. Helenou Illnerovou. by Science Café

Epilepsie - okna mozku dokořán. Science Café s MUDr. Přemyslem Jiruškou 12. 11. 2013 by Science Café

Proč Higgsův boson nemusel existovat a proč jsme rádi, že existuje. Science Café s Jiřím Chýlou by Science Café

Jak vypadá svoboda? Science Café s filosofem Janem Sokolem 8. 10. 2013 by Science Café

Petr Jan Juračka je doktorský student hydrobiologie na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém volném čase usedá rád k mikroskopu, a se zájmem fotografuje přírodní jevy pouhému oku ukryté. A právě o nich nám bude povídat. V rámci několika na sobě nezávislých příběhů poukáže na to, jak pomocí mikroskopů poodhalit mnohé z jejich života – odkryje tak zajímavé souvislosti o vztahu karibských krevetek a mořské houby v níž žijí, bizarní vzhled larev středomořských krabů, zbarvení křídel tropických motýlů, pevnost šnečí ulity z vaší zahrady či tajemné mikromorfologické znaky podivného druhu korýše z Kokořínska, kterého společně se svými kolegy popsal jako nový druh. Na konci nezůstane jen u bezobratlých, a dodá i zuby varana komodského či kokolitky z hrobu Arnošta z Pardubic. Petr publikoval několik prvních příběhů v časopise Živa, z dalších nyní připravuje knihu. Jeho snímky motýlích křídel zvítězily v prestižní mezinárodní fotografické soutěži International Photography Award

Science Café v Novém Strašecí pozvali na 28. května Oldřicha Jirsu z Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Společně tak všichni můžeme nahlédnout do zákoutí hermeneutiky a fenomenologie. Že nevíte, co to je? Nevadí. Science Café se koná právě proto, abychom nahlédli na něco, čemu nerozumíme, o čem třeba vůbec nic nevíme. Hermeneutika je směr, který hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku. Svým způsobem jsme hermeneutikem každý, neboť každý svět nějak interpretujeme. Hermeneutika se však interpretováním zabývá jako obecným problémem. Zabývá se výkladem, vysvětlením a pochopením textů, nauk, událostí a faktů. Protože interpretujeme to, co už vytvořeno je, vychází hermeneutika především z výkladu forem vytvořených lidskou kulturou. Klasická hermeneutika dostala rozhodující impulzy od teologie, přesněji od jejich problémů výkladu Písma svatého. Novodobá hermeneutika rozšiřuje možnosti interpretace na celou kulturu. Novostrašecké Science Café vzniklo za podpory Občanského sdružení bubakov.net, Gym

Jak vypadá práce profesionálního matematika? Co v současnosti zkoumají vědci v Nečasově centru pro matematické modelování – vědeckém sdružení, které spojuje přední české vědecké skupiny pracující v Matematickém ústavu Akademie věd, v Ústavu informatiky Akademie věd a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy? I o tom hovořili na květnovém Science Café v Praze prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. a prof. RNDr. Josef Málek, CSc., DSc. O hostech: Eduard Feireisl Eduard Feireisl je přední český matematik, který se věnuje výzkumu v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Rio de Janeiru, Pise, Madridu, Pekingu, Mnichově, Hongkongu a Nancy. Josef Málek Oblastí výzkumu Josefa Málka je matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic mechaniky kontinua popisující deformace geofyzikálních materiálu, tkání, směsí či slitin s aplikacemi v technice a lékařství. Josef Málek působil dlouhodobě na Univerzitě v Bonnu a na Texas A&M Univerzitě v College St

Co nám poodhalí ekonomický výzkum ohledně budoucí hospodářské situace v Česku a Evropě? Naplní se obavy z bankrotu veřejných financí, hyperinflace, kolapsu eura či nulového růstu? Nad čtyřmi „apokalyptickými“ makroekonomickými otazníky se na červnovém Science Café zamyslí australsko-český ekonom dr. Jan Libich, který se věnuje výzkumu demografických trendů a jejich vlivu na ekonomiku. Dr. Jan Libich vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté získal doktorát z ekonomie na University New South Wales v Sydney. Od roku 2005 přednáší na La Trobe University v Melbourne a od roku 2013 také na VŠB-TU Ostrava. V roce 2012 se díky grantu Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu načas vrátil do České republiky. Hlavními tématy jeho výzkumu jsou měnová a fiskální politika, udržitelnost veřejných financí a aplikovaná teorie her, ale jeho psaní a přednášky se týkají i např. ekonomiky sportu a efektivního studia/výuky na vysoké škole. Jeho hodinové videorozhovory s předními akademiky a politiky n

Hostem dubnového pražského Science Café byl RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, který se účastní zajímavého výzkumu v srdci někdejší říše Inků. „Příroda a lidé vytváří v Peru fascinující celek, který ročně přijíždějí obdivovat miliony turistů, ovšem některé síly přírody mohou vyvolat i rozsáhlé katastrofy. Náš výzkum se zabývá nebezpečnými sesuvy a přívalovými proudy v okolí inckého města Machu Picchu,stejně jako možným ohrožením jeho skvostné architektury. Již od roku 2001 měříme možné svahové pohyby v rámci této incké památky a cenné informace nám také poskytlo srovnání historických fotografií cestovatelů Hanzelky a Zikmunda se současným stavem. Výsledky ukazují, že Inkové uměli města stavět velmi dobře a není se čeho bát. Trochu jiná situace je ve městech v údolí řeky Urubamby, kde přívalové proudy a povodně ničí majetky a berou lidské životy“. Další info: http://sciencecafe.cz/dubnove-science-cafe-v-praze-cesti-prirodovedci-v-risi-inku/ Natočeno 2013-04-09 v pražské ka

Vzdělávání není jen škola. Ale když se začne mluvit o vzdělávání, všichni rychle skončí u školy. Proč to tak je a jak můžeme pomoci vzdělávání, které neprobíhá ve škole? Jakou roli v tom má věda a testování? Hosté: Ondřej Šteffl Ředitel společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás – PORG. V roce 1995 založil společnost Scio, která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání, její zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol. Jakub Foll Herec, básník a dvojnásobný vítěz národního kola ve slam poetry. Další info: http://sciencecafe.cz/svet-vzdelava-junior-science-cafe-nejen-o-skole-a-vzdelavani-v-cr/ Natočeno 2013-03-28 v pražské kavárně Potrvá. Zvuk: Josef Kačírek www.soundcloud.com/rollingmill