Science Café

V Praze začalo fungovat špičkové centrum pro léčení nádorových onemocnění – Proton Therapy Center Czech (www.ptc.cz). O unikátním způsobu propojení fyziky s medicínou hovořili na březnovém Science Café v Praze Branislav Sepeši a Vladimír Vondráček. Profil hostů: MUDr. Branislav Sepeši, radiační onkolog Absolvoval studium na Jesseniově lékařské fakultě UK v Martině v oboru všeobecné lékařství. Pracoval na Onkologickém oddělení (později Onkologické klinice) FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica, kde se po složení I. atestační a pak i specializační zkoušky v oboru radiační onkologie věnoval nádorům gastrointestinálního traktu a nádorům dětského věku. Coby předseda občanského sdružení Fórum nezávislých názorů se věnuje problematice kvality, organizace a efektivity zdravotní péče. Na projektech bezpečnosti pacienta spolupracuje se slovenskou kanceláří Světové zdravotnické organizace. V Protonovém centru má na starosti dětský léčebný program. Mgr. Vladimír Vondráček, vedoucí oddělení klinické fyziky Absolvoval

Záznam Science Café z 12. února 2013 z pražské kavárny Potrvá. Hosté: prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – VÚŽV v.v.i., ČZU Praha RNDr. Renata Hüttelová, PhD. – IVF CUBE Anotace: Plodnost klesá. Nejen u obyvatel této planety, ale dokonce i u živočichů žijících ve volné přírodě. Vyhyneme? Jaké jsou příčiny? A co se dá proti tomu dělat? Nahlédneme pod pokličky pomyslných hrnců, v kterých se vaří hormonální koktejl tzv. endokrinních disruptorů, v němž dnes žijeme. Navštívíme přední frontu boje s lidskou neplodností – laboratoř asistované reprodukce, kde jsou počaty „děti ze zkumavky“.

Hostem lednového Science Café v Praze byl astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., jeden z nejznámějších českých popularizátorů vědy. Přednáška nazvaná Pohledy do nebe se uskutečnila v úterý 8. ledna 2013 od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Před třemi čtvrtěmi století vyšla ve čtyřech vydáních znamenitá kniha astronoma Dr. Huberta Slouky nazvaná „Pohledy do nebe“. Knihu doprovázela série hlubotiskových černobílých snímků oblohy, pořízených tehdy nejvýkonnějšími čočkovými i zrcadlovými dalekohledy ve viditelném světle. Dnes lze posluchačům nabídnout výběr z jedinečných barevných snímků blízkého i velmi vzdáleného vesmíru, pořízených nejenom obřími teleskopy na Zemi, ale též umělými družicemi a kosmickými sondami, protože v mezidobí se astronomům podařilo otevřít všechna pozorovací okna vesmíru dokořán. Záznam zvuku: Josef Kačírek (www.soundcloud.com/rollingmill)

Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení? V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé? Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Pr

Po mnoha staletích tápání se na samém konci 20. století stala z kosmologie skutečná věda. Poprvé v historii se podařilo přesně změřit základní parametry vesmíru jako je jeho stáří, hustota či rychlost rozpínání. Díky celé sérii mimořádných pozorování nyní známe nejen historii vesmíru jako celku, ale zároveň víme, jaký osud vesmír v budoucnosti čeká. V přednášce budou podrobně představena tato revoluční měření i jejich důsledky. Zlatý věk kosmologie – nová fakta o vzniku a vývoji vesmíru RNDr. Michael Prouza, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR Junior Science Café 15. 11. 2012 Kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 zvuk: Josef Kačírek, https://sites.google.com/site/josefkacirek/home/prednasky

Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí, pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech. Záznam jubilejního Science Café, jehož hostem byla Ing. Dana Drábová, Ph.D. úterý 13. listopadu od 19 h, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 zvuk: Josef Kačírek

Žasnete někdy, jakou pečlivou práci dokáží odvést restaurátoři při obnově historických budov? O práci restaurátorů a moderních technikách obnovy a konzervace památek na říjnovém Science Café v Praze mluvil prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT. Záznam Science Café z 9. října 2012. Anotace: Úbytek historického stavebního fondu a architektonických památek nutí k vážnému zamyšlení a k přehodnocení přístupu v péči o historické dědictví. Architektonickou památku chápeme jakou souborné umělecké dílo. Hledání možností citlivějšího přístupu k památkám odráží úsilí transformovat restaurátorské metody do měřítka celé stavby. Snaha o uplatňování restaurátorského přístupu je jasným signálem o systémové potřebě nanejvýš ohleduplné péče o ta stavební díla minulosti, kterým jsme přisoudili mimořádný význam. Tento signál by měl být čím dál zřetelnější, neboť dědictví historického stavebního fondu je stále postupně ochuzováno demolicemi, radikálními modernizac

Rozhovor s Josefem Novotným o radiochirurgii by Science Café

Rozhovor s Václavem Cílkem o bláznivém světě magnuna by Science Café

Rozhovor s Janou Strakovou o vzdělanosti české populace by Science Café

Rozhovor s Lenkou Lhotskou o inteligentních budovách budoucnosti by Science Café

Marcel Grün a Jiří Kroulík o raketoplánech by Science Café

Rozhovor s Danielem Vaňkem o forenzní genetice a archeogenetice by Science Café

Rozhovor s Karlem Janečkem, hostem Science Café 12. 4. 2011 by Science Café

Velký počet parazitů mění chování a další vlastnosti svého hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu z nakaženého na nenakaženého hostitele. Jedním z takovýchto parazitů-manipulátorů je i prvok toxoplasma, který se během svého životního cyklu potřebuje přenést z mezihostitele, třeba myši, do definitivního hostitele, kočkovité šelmy. Toxoplasmou je v současné době nakaženo zhruba 30 % světové populace a zhruba stejný je výskyt tohoto parazita také v České Republice. Infikované osoby mají výrazně vyšší riziko dopravní nehody, pracovního úrazu a sebevraždy. Toxoplasma ovlivňuje chování hostitele produkováním neurotransmiteru dopaminu. Zvýšená hladina dopaminu je charakteristická pro pacienty se závažným psychickým onemocněním – schizofrenií. Výsledky provedené studie potvrzují teorii, že schizofrenie u velké části pacientů vypuká právě v důsledku nákazy toxoplasmou. O původci nákazy, jejích projevech a výzkumu, který u nás probíhá již dvacet let, jsme diskutovali s dalším hostem cyklu setkání S

Znáte obrázky drobných organismů a buněk pořízené elektronovým mikroskopem? Ty které často vypadají jako hříčka fantazie autora sci-fi příběhů? Tak přesně o takových hovořil host Science Café 12. června 2012 doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd byl hostem Junior Café, na kterém hovořil o svém výzkumu v oblasti umělé inteligence, ale také o tom, proč dělá vědu a jaká vlastně byla jeho cesta k vědeckému výzkumu.

Články v nejrůznějších časopisech a internetových magazínech nás nesutále zásobují informacemi o tom, co je přitažlivé a krásné, no prostě „sexy“. Ženám radí, jak se oblékat a líčit, aby zaujaly muže na první pohled, mužům zase napovídají, co na sobě zdůraznit, aby se zalíbili ženám. Odkud se tyto rady ale berou? Co je na nich pravdy? Opravdu existuje nějaký vrozený smysl pro to, co považujeme za sexuálně atraktivní? A čím je to dáno? Host dalšího Science Café v Praze, prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D, na tyto otázky odpoví. Ve své práci se zaměřuje na kritéria výběru a sexuální strategie mužů a žen z hlediska evoluční biologie a evoluční psychologie.

V Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze se totiž rodí nekonvenční ultralehký letoun UL-39. Jde o projekt malého sportovního celokompozitového letounu s proudovým pohonem tvořeným pístovým spalovacím motorem pohánějící nízkotlaké dmychadlo uložené v proudovodu. Unikátní je nejen celosvětová novost takové koncepce v kategorii ultralehkých letadel, ale i celá řada technických a technologických řešení použitých při realizaci projektu. Projekt představí na na vše otázky odpoví: Ing. Robert Theiner, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu, Ústav letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT Ing. Petr Průcha, hlavní technolog, LA composite, s.r.o.

Záznam Science Café o nejintenzivnějších laserech a projektu ELI Beamlines. Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Přijďte si poslechnout přednášku Pavla Bakuleho a Daniela Kramera - dvou vědců, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné? O hostech: Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína atd.). Daniel Kramer patří k největším domácím nadějím v oblasti laserové fyziky. Do České republiky se vrací z možná