Science Café

Záznam Science Café o významu tělesné vůně s podtitulem "JAK SI JDEME POD NOS ANEB TĚLESNÁ VŮNĚ, ČICH A SEXUALITA". Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. V příspěvku bude nastíněna většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí. Hosté: Mgr. Pavlína Lenochová: Zabývá se čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově

Záznam Science Café o laserové chemii. Proč je život založen na poměrně malém počtu molekul jako základních stavebních kamenů? Jak se vazby mezi těmito molekulami podílí na jejich stabilizaci po dopadu UV záření a zabraňují jejich rozpadu a chemickým reakcím? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi studiem klastrů, které drží pohromadě silami podstatně slabšími než jsou typické chemické vazby, např. vodíkovými můstky. A právě vodíkové můstky hrají zejména v biologii klíčovou úlohu, kterou lze studiem klastrů zkoumat. Host: Mgr. MICHAL FÁRNÍK, Ph.D., DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (http://www.jh-inst.cas.cz/~farnik/).

Záznam Science Café o uhlíkatých nanomateriálech. Hosté z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR: Dr. Martin Kalbáč Dr. Otakar Frank Fullereny, nanotrubičky, grafen – že se vám ve spojitosti s těmito pojmy nic moc nevybaví? Po dalším HUB SC s Dr. Martinem Kalbáčem a Dr. Otakarem Frankem to bude minulostí. Jde o uhlíkaté nanostruktury, které díky svým jedinečným vlastnostem bezesporu patří mezi materiály, s nimiž se v blízké budoucnosti budeme setkávat na každém kroku. Využití jejich extrémní mechanické pevnosti je realitou již dnes, kdy nanotrubičky začínají nahrazovat uhlíkatá vlákna v kompozitních materiálech. A přitom kompozity s „obyčejnými“ uhlíkatými vlákny už nyní vytlačují kovové slitiny z konstrukčních prvků všeho druhu i z předmětů běžného užití. Těmto materiálům se věnovalo už více než sto tisíc vědeckých článků a za jejich výzkum byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Objeveny při tom byly teprve před pouhými 25 lety. Dr. Martin Kalbáč patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyziká

Záznam Science Café o kádrování a čistkách v dobách ČSSR. Hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR: JAROSLAV CUHRA, historik MARIE ČERNÁ, socioložka Úvodní vystoupení hostů se soustředí na popsání fungování a významu tzv. kádrové práce, prověrek a čistek v Československu v letech 1948-89. Jako nedílná součást snahy KSČ o celospolečenský dozor, jež mnohovrstevnatě pronikla do více či méně běžné a samozřejmé praxe reálného socialismu, jsou dnes totiž spíše opomíjeným historickým tématem.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový

Záznam Science Café o optických senzorech s podtitulem "Past sklapne rychle aneb optické senzory pro odhalení nebezpečných bakterií v potravinách". Host: RNDr. Hana Vaisocherová, Ph.D. Odhalit nebezpečné bakterie, viry nebo toxiny v potravinách jako je např. mléko, ovocné džusy nebo balená voda může odborníkům trvat až několik dní. Proto je velká poptávka po nových technologiích, které by tento proces maximálně urychlily a zjednodušily. Za tímto účelem se v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjejí malá přenosná zařízení – optické biosenzory, které by mohly sloužit mimo jiné k rychlé identifikaci nebezpečných látek v potravinách. Projekt hosta tohoto Science Café, dr. Hany Vaisocherové, se zabývá právě vývojem těchto biocenzorů a byl letos oceněn prestižním stipendiem L’Oreál pro ženy ve vědě. V dohledné době by se vyvíjené senzory mohly stát užitečnou pomůckou hygieniků či inspektorů potravin.

Záznam Science Café o šlechtění jabloní. Čeští šlechtitelé jabloní z Ústavu experimentální botaniky AV ČR jsou pozoruhodně úspěšní. Ve světě se ročně prodají statisíce stromků jejich odrůd, které jsou odolné proti některým chorobám, což snižuje počet chemických postřiků, které musí pěstitelé používat na ošetřování jabloní. Jak vypadá práce českých vědců, kteří jabloně šlechtí? Host: Ing. Radek Černý z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Záznam Science Café o archeogenetice a forenzní genetice. Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky? Ptáte se, jak spolehlivá je forenzní genetika? Pátráte po genetických kořenech svého rodu? Hosté: RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr. Martin Pospíšek, Ph.D.

Záznam Science Café o matematice. Jak lze využít znalosti matematického modelování a logiky v byznysu? Host: KAREL JANEČEK, majitel společnosti RSJ.

Záznam Science Café na téma "Inteligentní budovy a asistovaný život v nich". Hosté: doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. a Ing. Jan Havlík, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT V současné době se slovní spojení inteligentní budovy objevuje v médiích a reklamách celkem často. Ale už se příliš nevysvětluje, co vše se může za tímto pojmem skrývat. Cílem našeho povídání je přiblížit možnosti techniky, která má v domácím prostředí sloužit našim každodenním potřebám. Inteligentní budova či inteligentní byt neznamená jen řízení klimatizace, vytápění, osvětlení, případně domácí elektroniky. V našem pojetí jde hlavně o využití takové techniky, která může prodloužit nezávislost a samostatné bydlení seniorům a hendikepovaným osobám. Můžeme si představit celou řadu situací, kdy vhodná instalace běžně dostupných čidel zabrání nehodám či upozorní na možný problém (ať už půjde o zdravotní stav jedince či situaci v domácnosti). Asi téměř každý z nás někdy zapomněl otevřený vodovodní kohoutek nebo zapnutý elektrický spotřebič p

Záznam Science Café o raketoplánech. Hosté: Marcel Grün a Jiří Kroulík z Planetária Praha. Ukončení třicetiletého provozu amerických kosmických raketoplánů vyvolává otázky, zda podobné prostředky mají své místo i v kosmonautice budoucnosti. Mnohonásobně použitelné nosné prostředky mají podle svých tvůrců přinést zásadní snížení ceny za kilogram vynášeného nákladu - u amerických kosmických raketoplánů se tento předpoklad nenaplnil. Zklamal Space Shuttle nebo konstruktéři? Bylo zavedení tohoto raketoplánu chybným rozhodnutím: Představuje vyřazení čtyř amerických raketoplánů z provozu také ukončení éry velkých kosmických okřídlených dopravních prostředků? Jaké vůbec má takový okřídlený prostředek v porovnání s klasickými nosnými raketami přednosti a nedostatky?

Záznam Science Café o měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace? Host: RNDr. Jana Straková, Ph.D. V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci Science Café se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji. Budeme hovořit i o tom, jak se jeví výsledky vzdělávání českých žáků ve světle dalších ukazatelů charakterizujících český vzdělávací systém. RNDr. Jana Straková, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mezinárodním výzkumům vědomostí a dovedností a aplikaci výzkumných poznatků do vzdělávací politiky. V současné době je zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde zodpovídá za realizaci mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých v ČR. Vyučuje na FF UK a PedF UK. Je členkou Inst

Záznam Science Café jehož hostem byl VÁCLAV CÍLEK, ředitel Geologického ústavu AV ČR.

Záznam Science Café o extrémních jevech počasí a meteorologii jako takové. Hosté z Českého hydrometeorologického ústavu: RNDr. Jan Pretel, CSc. RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Probíhající změny v globálním klimatickém systému se projevují nejenom v globálním měřítku, ale i v měřítcích regionálních či lokálních. Jedním z projevů typických pro naše zeměpisné šířky je i zvýšená extremalita počasí. V příspěvcích obou hostů bude poukázáno na hlavní příčiny těchto změn, jejich stávající trendy a další širší souvislosti. Příspěvky pojednají rovněž o pravděpodobném výhledu očekávaných změn do nejbližší budoucnosti s přihlédnutím k možnostem, které současná vědecká poznání přinášejí. Hosté se rovněž zmíní o možnostech současné meteorologie extrémní projevy počasí s dostatečným předstihem předpovídat. Jelikož jedním z takových typických projevů na našem území jsou příčinné srážky, účastníci setkání se seznámí s hodnocením příčin velkých povodní konce 20. a začátku 21. století (1997, 2002, 2006, 2009, 2010), které v sou

Záznam Science Café o radiochirurgii. Host: doc. Ing. JOSEF NOVOTNÝ, CSc., vedoucí oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce Synergie lékařských věd a fyzikálně matematických poznatků je dnes možno dokumentovat v řadě lékařských oborů. Jedním z nich je i radiochirurgie, která v sobě zahrnuje poznatky neurochirurgických věd, poznatků z radiační fyziky, geometrie a technických věd, jak bude dokumentováno v přednášce. V přednášce budou stručně nastíněny základy stereotaktické metody vhodné nejen pro léčbu, ale i pro diagnostiku. Hlavní pozornost bude věnována léčbě lezí na Leksellově gama noži a na jeho vývoji bude poukázáno na ukázkovou spolupráci technických a lékařských věd. V závěru bude i zmínka o možnostech využití této metody při diagnostice a léčbě pacientů.

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie. SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Hosté: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha Anotace vystoupení prof. Höschla: Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě het

Záznam Science Café na téma "Geneticky modifikované rostliny" s hosty ze Společné laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR: Doc. Ing. Tomáš Macek, CSc. Prof. Dr. Ing. Martina Macková

Záznam Science Café o superpočítačích a vědeckých gridech. Hosté: Jiří Chudoba, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Jan Kmuníček, Masarykova univerzita, člen Metacentra CESNETu "V posledních desetiletích pronikají počítače do mnoha oborů lidské činnosti. Současné běžné osobní počítače dosahují výkonů zařízení, která jsme dříve nazývali superpočítači, a dnešní superpočítače umožňují donedávna nepředstavitelné aplikace. V přednášce se zaměříme na počítačové klastry, se kterými máme bohaté provozní zkušenosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých serverů okupují přes 80 % míst v prestižním seznamu Top500 nejvýkonnějších superpočítačů. Popíšeme konkrétní příklady instalací v České republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systémů. V tomto zapojení hraje důležitou roli Národní gridová iniciativa zajištěná organizací CESNET, která se podílí na právě vznikající Evropské gridové iniciativě se sídlem v Amsterodamu. Na příkladě zpracování dat z urychlovače LHC ukážeme efektivitu distribuovaný