Vltava

Výstavou fotografií s názvem Delta. Americké deníky v Leica Gallery Prague uvádí diváka do světa ovlivněného bluesovou hudbou – do geografické oblasti Mississippi Delta. Hlavním povoláním je architekt a fotografování je pro něj únikem a možností dělat si věci zcela po svém. Zásadní jsou pro něj lidé. „Pronikal jsem do nich opatrně, ale zároveň sebevědomě. Bylo pro mě důležité navazovat kontakty. S lidmi před focením potřebuju vždycky promluvit,“ vysvětluje ve Vizitce.

V debatách o rizicích AI se nedávno objevil termín „generativní nenávist“. Pod tento pojem spadají jakékoli obrázky či videa, které byly vytvořeny či vygenerovány za pomoci umělé inteligence a které mají za cíl ponižovat nějaké lidi.

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea Prahy Iva Macka a ředitele Ústavu pro interpretaci místního dědictví ČR Michala Medka. Muzeum Prahy je přes dva měsíce v novém. Budova na pražské Florenci prošla rekonstrukcí, která vyvrcholila otevřením nové stálé expozice. A ta se stala terčem kritiky. Některé odborné ohlasy vyčítají výstavě mimo jiné bezobsažnost a malou komunikaci s návštěvníky. Co tedy chybí expozici Muzea Prahy? Jak se liší pohledy na moderní městské muzeum?

Životní partnerka a spolupracovnice světoznámého umělce Zdeňka Sýkory byla ženou v domácnosti, aby mohla se svým mužem naplno pracovat a tvořit. „Byla jsem součástí jeho úspěchu,“ konstatuje ve Vizitce. „Řešili jsme malířské věci, co se třeba stane s liniemi, když budou jenom z černých tónů nebo budou jen tlusté nebo tenké.“

Dívám se z vlaku na slunce koupající se v bílošedé pěně mraků. Holiny na stráních se lesknou ledovým deštěm. Svahy se s polomy naklání ke žlabům řek, o kus dál stojí koně u kruhového koryta naplněného senem.

Saša Michailidis se ptá Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český AV ČR a komentátora Seznam Zprávy Jana Lipolda, autora jazykové a kulturní hlídky Šuplík. Je tu další debata o přechylování ženských příjmení. Sportovní komentátoři a komentátorky ČT musí na právě probíhajících ZOH za všech okolností přechylovat. Je to po konzultaci a na doporučení jazykovědy. Debata přitom ukazuje, že nejde jen o gramatiku, ale i o vnímání identity a respekt vůči sportovkyním a divákům.

O výrazné české skladatelce a dirigentce 20. století Vítězslavě Kaprálové natočil dokumentární snímek, který právě přichází do kin. Třebaže pro něj byla velmi důležitá korespondence tvůrkyně, objevil se z ní v dokumentu pouhý zlomek. „Na jejím příběhu mě zaujalo prolínání velkých a malých, osobních dějin, chtěli jsme se zaměřit primárně na díla, která napsala ve Francii.“ Na to, co se dá všechno vyčíst z dopisů Vítězslavy Kaprálové i na její hudbu, se ptal Ondřej Cihlář.

Když se básník Reiner Maria Rilke roku 1920 po osmileté pauze vrátil do Benátek, byl šokován. Tím, že se tu navzdory válce navenek nic nezměnilo. A také tím, že se nezměnil on sám. Jako by pobyt v Benátkách byl spíše opakováním než pokračováním a válečná léta uběhla v jakémsi limbu, bez onoho vnitřního vývoje, který byl jeho úkolem, a bez něhož nemohl psát.

Saša Michailidis se ptá Zuzany Černé z P*festu a Jakuba Knotta z Pragueshorts Film Festivalu a queer festivalu Mezipatra. Porno je dnes všude, přesto o něm mluvíme překvapivě málo. I proto vznikl první český festival alternativní pornografie, který představuje etické, konsensuální a přitom explicitní filmy v kulturním a společenském kontextu. Co alternativní porno je? Jaké funkce dnes pornografie plní? A jak se s ní učit zacházet v době, kdy je dostupná prakticky všem?

V prostoru Kavárny Dejvického divadla nejnověji režíroval inscenaci Vrahova Hygiena, ve které hraje spolu s Klárou Melíškovou. S psychoterapeutem Lubošem Smékalem založili v Olomouci neprofesionální divadelní spolek S-23. „Značná část členů nechce divadlo vůbec dělat,“ popisuje ve Vizitce, kde mluví i o tom, co se mu líbí na hercích a že má rád mystifikaci. „Vždycky srážela hřebínek lidské pýše.“

V souvislosti s loňským slavnostním otevřením Velkého egyptského muzea v blízkosti pyramid v Gíze se znovu rozhořel spor o vrácení vzácných kulturních památek, které se v minulosti, v koloniálních dobách, „přestěhovaly“ ze zemí jako Egypt, Nigérie či Řecko, do Západní Evropy a Spojených států, například do pařížského Louvru, londýnské Britského muzea nebo muzeí berlínských.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha?

Režisér Miroslav Krobot vypráví, proč má největší obdiv k amatérským hercům, že se čím dál víc posouvá od režie a herectví ke psaní a jak jeho tvorbu ovlivnila kvantová fyzika.

Ve světových zvukových knihovnách jsou statisíce, možná miliony nejrůznějších zvuků. On sám má svoji vlastní audiotéku, do které zvuky neustále nahrává. Je držitelem prestižních českých i zahraničních ocenění a letos má další nominaci na Českého lva za zvuk ve filmu Sbormistr. „Sbor jsem považoval za další postavu ve filmu. Divák Sbormistra by měl mít pocit, že je na zkoušce a je součástí sboru,“ vysvětluje ve Vizitce.

Kde jsme se to ocitli? V území opakujících se zasněžených železných věcí a netečných pohledů lesních zvířat, které se z podivuhodných a krásných postupně proměňují ve zlověstná znamení. Někdo s námi má plán – tak to doopravdy působí, když se tu točíme kolem dokola s tvářemi přitisknutými ke sklu a opakování proměňuje čáry v průrvy a liščí stopy v hroty pastí.

Slouží P. Ľuboslav Hromják.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Neslavně skončilo vzedmutí revolučního ducha českých vlastenců v roce 1848. V Domažlicích v jednom z měšťanských domů, které těsně sousedí s Chodským hradem, dožíval svůj život jeden ze zlomených duchů této revoluce.

Saša Michailidis se ptá hostů na projekt Evropské hlavní město kultury, který by měl zviditelnit i lokální instituce a přilákat místní obyvatele. Trenčín zahajuje už v půlce února, České Budějovice to čeká za dva roky. 80 let od narození básnířky Vladimíry Čerepkové a její cesta do Poetické vinárny Viola. Reportážní fotka prochází zásadní proměnou. AI mění náš jazyk a řeč.