Vltava

Máte rádi mluvené slovo, audioknihy, rozhlasové hry a četbu? Vltava Vám nabízí výběr toho nejlepšího.

Saša Michailidis se ptá hostů na srovnání Českých lvů a Cen české filmové kritiky. Snímek Vlny na Lvech uspěl, ale prostor dostaly i další snímky. Akademie výtvarných umění v Praze má nového rektora, co plánuje? Byla udělena vůbec první Cena literární kritiky. Do prostoru Atlas ve Veletržním paláci můžete stále zdarma, nakolik vstřícné jsou galerie vůči svému publiku?

Před dvaceti lety nikdo neměl kompletní hudební knihovnu v telefonu, nebylo možné si cokoli kdykoli pustit. Proto byl objev YouTube tak důležitý: najednou bylo možné prožít koncerty, které jsme neměli šanci vidět, sledovat obskurní raritní záznamy a poslouchat nesehnatelné obskurní nahrávky. Těmto pozoruhodným a nevšedním specialitám je věnován závěrečný hudební speciál Michala Pařízka.

Na sítích tráví kvůli výzkumům spoustu času. To jí pomohlo vytvořit si od nich odstup. „I kdyby byly algoritmy sociálních platforem, tedy toho, jak fungují, veřejné, stejně bychom jim nerozuměli,” říká ve Vizitce. „Vědci by je ale mohli zkoumat a předat informace srozumitelněji.“ V čem je Taylor Swift dokonalým produktem dneška? A je přístup k internetu lidským právem? Ptá se Karolína Koubová.

Po dramatizaci Zprávy pro Akademii se na scénu pražského Studia Hrdinů opět vrací Franz Kafka. I nová adaptace je dílem režisérky Kathariny Schmitt. Ta se ve své práci dlouhodobě zabývá vztahem mezi diváky a performery, vzájemným pohledem. A pohled jakožto určující téma nese podle ní i povídka V kárném táboře, kterou převádí na jeviště pod názvem Aparát.

Především v devadesátých jsme mohli mezi některými vyhraněnými českými intelektuály pozorovat nekritický obdiv k chilskému politikovi Augustu Pinochetovi. Pro mnohé byl za normalizace symbolem boje proti komunismu a ukazoval, jak správně zavádět protržní ekonomické reformy.

Saša Michailidis se ptá členky poroty Ceny literární kritiky za poezii za obtýdeník Tvar Jitky Bret Srbové a člena poroty Ceny literární kritiky za prózu za časopis Host Kryštofa Edera. Emma Kausc s románem Narušení děje a Iryna Zahladko se sbírkou poezie Jak se líčit v nemoci zvítězily v prvním ročníku Ceny literární kritiky. V čem je síla vítězných titulů? Jaké jsou zkušenosti z fungování porot i organizování prvního ročníku zmíněné ceny?

Čtveřice nadšenců se rozhodne založit filmové studio motion capture. Nemají ale ponětí, jak s ním pracovat. Na Nové scéně pražského Národního divadla se díky představení Pluto vůbec poprvé představila čistá pantomima. Příslib komických situací svedl dohromady mistry mimického umění Radima Vizváryho a Trygve Wakeshawa i činoherní herečky Vandu Hybnerovou a Annu Polívkovou.

Hory poprvé viděla ve čtrnácti, ve čtyřiačtyřiceti zdolala osmitisícovou Čo Oju a stala se průkopnicí československého ženského horolezectví. Pak stejně jako Hillary založila v Himálaji nemocnici pro místní. „I pákistánské děti mají právo na antibiotika,“ říká ve Vizitce. Jak žijí tamní lidé a na čem při sestupu poslouchala Bachovu H moll? Ptá se Ondřej Cihlář.

Turbulentní zvraty, kdy po předešlých krizích, z nichž poslední byl ruský vpád na Ukrajinu, nyní čelíme obavám z aktuální americké politiky, nabývají globálních rozměrů rizik. Pod nimi se ale odehrává ještě jedna zásadní změna. Krátce poté, kdy Američané zvolili Donalda Trumpa prezidentem, se ukázalo, že spolu s ním všeobecně posílí obecné hodnoty, které reprezentuje.

Vůbec první domácí Ceny literární kritiky získala v kategorii próza Emma Kausc za román Narušení děje a v kategorii poezie Iryna Zahladko za sbírku Jak se líčit v nemoci. Co to v kontextu české literatury znamená? A jak nové ocenění naplnilo úkoly, které si samo stanovilo?

Saša Michailidis se ptá vedoucí lektorského centra Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Karin Vrátné Militké a vedoucího oddělení rozvoje publika v Národní galerii Praha, edukátora Oldřicha Bystřického. NGP původně rozhodla, že do oblíbeného prostoru Atlas ve Veletržním paláci, který využívají převážně rodiče s dětmi, budou moci jen návštěvníci s platnou vstupenkou. GASK v Kutné Hoře zase řeší sedačky a výšku soklu.

Oblíbený cyklus soudobé hudby S, který pořádá orchestr Prague Philharmonia, letos slaví 20. narozeniny. A slaví se opravdu ve velkém stylu – formou hudebních talkshow s významnými osobnostmi české a slovenské hudební scény. V pondělí 17. března večer se ve Švandově divadle v Praze uskuteční setkání s Vladimírem Franzem.

Jeho uskupení Illustratosphere funguje už pětadvacet let. Hudba je podle něj jeden z nejjednodušších způsobů, jak ze sebe dostat emoce. Je taky milovníkem přírody. „Chtěli jsme ukázat, že změny v krajině jsou intenzivní a viditelné pouhým okem,“ říká ve Vizitce k seriálu Krajina Dana Bárty. Kdy přesedlal z brouků na vážky? A jak vzpomíná na cestování na přelomu analogové a digitální doby? Ptá se Karolína Koubová.

Vedle čtyř tradičních soutěžních sekcí (Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět a Soutěž imerzních filmů) nabídne Jeden svět rovněž sedm nesoutěžních kategorií (Slovenská cesta, Rodinné sítě, Ženský pohled, Mužské existence, Ekosystémy, Hledání svobody a Hranice komunit). Festival láká také pestrou nabídkou debat různých formátů.

Přes zimu se tam kácelo a teď je tam ze silnice vidět. Škola, fara, kostel. Fara je opravená, někdo tam chalupaří, ale ten kostel už je pár let zavřený a z fary zbyly obvodové zdi. V 17. století v místě fungovala sklářská huť, vyhasla na jeho sklonku, když se kolem ní rozrůstala osada.

„Lidskoprávní filmy se z reportážních záznamů aktuálního dění proměňují v poetické, osobní a nápaditě zpracované vhledy, kterými se tvůrci snaží sdělit nadčasové postřehdy o svých zkušenostech a lokalitách,“ říkají vedoucí programu Jednoho světa Tomáš Poštulka a dramaturgyně Lea Petříková. Proč festival zahájí syrské Vzpomínky plné přízraků? V Artcafé se ptala Hana Slívová, a došlo i na reflexi dění na Slovensku.

Saša Michailidis se ptá nového rektora Akademie výtvarných umění v Praze Tomáše Pospiszyla a vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt, výtvarného publicisty Jana H. Vitvara. AVU jako místo příležitostí. Jedno z přání a zároveň úkolů nového rektora, teoretika a historika umění a kurátora Tomáše Pospiszyla, který byl do funkce zvolen minulý týden. Jaké jsou jeho plány? Jaká je atmosféra na škole pět měsíců po rezignaci Marie Topolčanské?

Kam s nepotřebným materiálem z výstav, divadelních inscenací nebo filmového natáčení? Tuto otázku si v roce 2021 položily spolky Skutek a Artmap, vyslyšely poptávku galerijního a uměleckého provozu a založily projekt art re use. Díky němu už se podařilo zachránit přes 130 tun materiálu, který nabízí zdarma na novou tvorbu. Jedinou podmínkou je jeho návrat zpět do kulturního provozu.

Legendární časopis slaví čtyřicet let. Vede ho od začátku devadesátých let. K narozeninám si redakce nadělila novou knižní řadu, která představí nejrůznější osobnosti. První z nich je Filip Topol. „Byl to brilantní stylista, jeho psaní má rysy postmoderny,“ říká ve Vizitce. Kde se vzalo logo kultovního časopisu? A jak vzpomíná na Kritickou přílohu Revolver Revue? Ptá se Ondřej Cihlář.